Slovo „kýč“ – s tím dlouhým tvrdým Ý a Č – působí na první pohled vlastně docela českým dojmem. Člověka proto překvapí, když ho – v prakticky stejné podobě – najde i ve slovnících němčiny, angličtiny, italštiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny … no a bůhví, kde ještě jinde.